NÁŠ PŘÍBĚH

Naše snažení kolem rozjetí vlastního podnikání se stalo realitou. Již od 2017, kdy jsme pořídili nemovitost na adrese Kurdějov 16, se zrodil náš plán na využití potenciálu Kurdějova pro jak krátkodobé ubytování, turistiku a cykloturistiku, tak i pro prezentaci vína a to nejenom z Kurdějova (chtěli bychom hlavně z Kurdějova, ale pro tento cíl je před námi ještě dlouhá cesta)

Kurdějov se řadí k tzv. ztraceným obcím, kdy po válce bylo vystěhováno téměř 100% obyvatelstva. Cílem našeho snažení je pomoci zákazníkům Kurdějov objevovat, což je podtrženo naším mottem: "heureka.gurdau ... objevujte Kurdějov, místo kde vína jsou jako doma … odpradávna" 

Není proto překvapení, že naše firma, která provozuje jak penzion tak i vinotéku, a budoucí malé vinařství, se nazývá heureka.gurdau vinařství s.r.o.

Každopádně, hledání vhodného názvu pro toto místo má také svůj příběh. Nemovitost na adrese Kurdějov 16, byla dříve také využívána na krátkodobé ubytování a nazývala se "flamenco" - s odkazem na španělský tanec, ale nebylo to nic co bylo  spojeno s Kurdějovem. Naše myšlenky se proto zaměřily na samotné místo, jeho jednoduchost názvu a samozřejmě možnost využití pro označení pro webové stránky. Bezděčně a nevědomky nám pomohli kurdějovští "kluci" a obyčejný zvyk na čarodějnice, tj. noc z 30/4 na 1/5, je psaní legračních nápisů na silnici před dům, který má charakterizovat kdo v domě bydlí. U našeho mostku byl v roce 2018 tento nápis: „Žabinec“

 

Rekonstrukce nemovitosti ač s problémy se rozeběhla hned na začátku 2020 a celkové dokončení rekonstrukce je plánováno během roku 2020..

Oficiální otevření  bylo naplánováno na jaro 2020. Každý jarní termín má svou romantiku, jelikož v tento čas vzniká vždy něco nového.

Rádi Vás proto přivítáme v penziónu a v vinotéce kurdějovských vín a budeme rádi když si svůj čas u nás užijete.

 

Zdraví majitelé

Anička & Romik

HISTORIE OBCE

Po stránce historické se řadí mezi nejstarší místa kraje. Je zmiňována od 13. století, kde ji v tehdejších mapách najdete pod jménem Curdieiow. Nejstarší známky osídlení Kurdějovského údolí pochází z doby bronzové a železné. První zmínka o Kurdějovu je z r. 1286, kdy patřil Lvu a Kadoltu z Boleradic, kteří prodali zábrdovskému klášteru 2 lány ve vinohradní hoře se všemi užitky za 50 marek stříbra. 

 

Na počátku 14. století se dostává Kurdějov do držení pánú z Lipé. V té době se zde usadili novokřtěnci. Jejich hlavní činností bylo vinohradství a ovocnářství, které bylo odedávna výnosným zdrojem obživy zdejších obyvatel. Po smrti Jindřicha z Lipé, moravského zemského hejtmana, v r. 1329, jej dědili synové Jindřich, Jan, Perchtold a Čeněk. V listině z 13. ledna 1346 se uvádí, že jmenovaní bratři se dohodli, aby "veškeré víno, které se v horách kurdějovských urodí, bylo na 4 díly rozděleno, aby žádný z nich krácen nebyl". Tak vysoce bylo ceněno zdejší víno. Páni z Lipé zůstali vrchností Kurdějovských až do r. 1594, kdy je prodal Jan z Lipé spolu s hodonínským panstvím, kam Kurdějov patřil, hraběti Juliovi ze Salm-Neuburgu za 310 000 zlatých moravských. 

Kurdějov byl původně slovanskou osadou, což dokládají privilegia zdejších vrchností od r. 1491. Všechna jsou sepsána českým jazykem s výjimkou jednoho latinského od Viléma z Pernštejna, které si v r. 1615 rychtář a starší dědiny Kurdějova nechali od purkmistra a rady města Brna přeložit do češtiny.

Teprve privilegium od Bedřicha z Oppersdorfuz r. 1671 je německé a obec nazvána Gurdau. Kdy byla obec osídlena Němci, není možné s určitostí říci, lze se domnívat, že se tak stalo postupně od poloviny 16. století, kdy sem začalo pronikat augšpurské náboženství. Příčinou byl také příchod nových obyvatel z Rakouska a Německa, které panstvo z tamějších svých statků přivádělo, aby dosídlili obec, když byla za nepřátelských nájezdů několikrát vypleněna a obyvatelé povražděni a odvlečeni. Kurdějov, stejně tak jako celý zdejší kraj, trpěl častými nepřátelskými nájezdy. Smrt a zkázu Kurdějovu přinesly cizinecké bandy, zejména v sedmnáctém století, které celkově pro obec bylo zřejmě tím nejsmutnějším. 

Poválečný osud Kurdějova není nijak radostný. V r. 1945 zde žila necelá tisícovka obyvatel, z toho pouze asi 20 Čechů. Veškeré německé obyvatelstvo do konce r. 1947 obec opustilo. Noví osídlenci přišli zejména z okolních obcí a několik rodin i ze vzdálenějších oblastí.  Život vesnice stagnoval ve všech směrech. Definitivní osud obce mělo zpečetit rozhodnutí o její postupné likvidaci v rámci budování tzv. systému střediskových center. Integrace Kurdějova k Hustopečím snad přinesla postupné změny k lepšímu. Dnes je situace mnohem příznivější a to vše dává optimistické naděje do budoucnosti.

 (zdroj web obce www.obec-kurdějov.cz)

JAK NÁS NAJÍT?